Blog

Na Měsíc v Mexiku

Jak to začalo?

Na konci listopadu 2022 mi uběhla výpovědní lhůta v projektu, ve kterém jsem sice moc ráda pracovala, ale vlivem vnějších okolností jsem tuto loď, v rámci zachování vlastního duševního zdraví, raději opustila.

Jediné, čím jsem si byla po tomto odchodu jistá, že novou práci si rozhodně hned hledat nebudu. Ale o tom jindy.

Zbývalo tedy vyřešit otázku "Co bude dál?"..

Vyřešení situace trvalo jen pár dní, tři předvánoční svařáky s Julčou v jednu adventní neděli a bylo jasno. Po novém roce letíme do Mexika. Letenky jsme koupily přes společnost Weco-Travel, pro které Julča pracuje. Ceny letenek byly v té době na všech dostupných portálech dost podobné, takže nám bylo jedno, kde je kupujeme.

Navíc tady jsme měly podporu jejích kolegů, kdyby se něco stalo. Což je vždycky příjemný. Stály nás necelých 13 000 Kč. Let byl Vídeň - Londýn - Dallas Fort Worth - Cancún a zpět přes Miami.

Na cestě spolupracovaly British Airways/American Airlines a i přes menší komplikace se zpožděním na cestě tam, vše nakonec dopadlo dobře a na místo jsme dorazily jen s 2 hodinovým zpožděním (i když ještě v Dallasu nám hrozilo zpoždění o 24 hodin, protože nám chtěli dát náhradní let na příští večer). Což po už 24 hodinách cestování úplně nechcete, navíc vidina toho, že se už další ráno vzbudíme kousek od pláže, nám dodávala sílu. A taky...v Cancúnu už na nás čekala Eliška.

Eliška se nás tak nakonec dočkala těsně před půlnocí. Po příletu jsme ještě šly vyzvednout rezervované auto a vyrazily do 40 minut vzdálené Playa del Carmen.

2 týdny ve třech, 2 týdny v jedné

S holkama jsme měly na 10 dnů půjčené auto a hrubý plán toho, co vše chceme stihnout. Jak jsem už psala, pro začátek jsme si daly tři aklimatizační noci v Playa del Carmen v hotelu Ahava. Reálně jsme PdC strávily jeden celý den, prošly pláž, město, zařídily nákup datových simkaret (ve Walmartu za 200 MXN na 30 dnů s neomezenými daty na sociální sítě a 1,5GB na zbytek), vyměnily peníze (ideálně za 1 $ USD - 18 $ MXN a více) a vyzkoušely první opravdický tacos.

Náš itinerář vypadal následovně:

Cancún - Playa del Carmen - Puerto Morelos - Cenote Azul - Valladolid - Ek Balam a cenote Xcanche - Chichén Itzá - Bacalar - Kohunlich - Tulum - Azulik City of arts - Cancún - Isla Mujeres. Já sama pak ještě doplnila město Méridu a znovu trošku dýl pobyla v Bacalaru, který mi po jedné noci naprosto učaroval svoji atmosférou.

Celkově jsme najely asi 1 300 km a kromě toho, že jsme byly chvílemi opravdu dost překvapené z toho, kolik je na silnicích zpomalovacích prahů a z toho, jak všichni neustále blikají, i když nic nedělají (a ano hlavně místní policie), s cestováním autem jsme neměly nejmenší problém. Hlavní trasy tvoří většinou široké jízdní pruhy, kde není zas až tak velký provoz. Pro možnost řízení v zahraničí je potřeba si v ČR pro jistotu vyřídit mezinárodní řidičský průkaz (a pozor, pro Mexiko je jiný, než třeba pro některé státy v Asii). Jeho vydání stojí 50 Kč a je na počkání.

Sama jsem se pak po Mexiku, konkrétně tedy Yucatánu pohybovala jejich červenými autobusy od společnosti ADO. Jízdenky na ně koupíte v pohodě online dopředu, autobusy jsou pohodlné, mají dost prostoru na nohy a jezdí na čas. Mimochodem ADO je taky jediná linka, se kterou se dostanete z a na letiště v Cancúnu, pokud nechcete využít taxi.

Dobrá jsou taky taxi collectivos, ale ty jsem vyzkoušla jen dvakrát na krátký výlet, nicméně to funguje tak, že přijdete na stanoviště těchto taxíků a řeknete kam potřebujete jet a pak čekáte, než se naplní auto a vyrazíte. Výhodou je, že je to super levné (za cca 40 km cestu jsem platila 50 $ MXN) a čekáte maximálně půl hodiny než se vyjede.

Něco, co bych vynechala a co rozhodně doporučila?

Rozhodně bych ze své příští cesty mohla vynechat Tulum (a klidně i PdC, ale Tulum víc), jsou to velmi turistická místa. Navíc v Tulum, pokud nemáte hotel/hostel přímo a pláži, centrum je vzdálené zhruba 2 km, takže buď pěškobus a nebo půjčit kolo a vyrazit, autem, jako jsme to udělaly my, úplně nedoporučuju.

Mezi beach cluby jsou vyhrazená místa na průchod na pláž (ano všechny pláže v Mexiku jsou veřejné, i když se na ně někdy můžete dostat jen jedním vstupem za 2 kilometry). Pláž byla hezká, ale troufám si říct, že raději jsem trávila čas na pláži v Cancúnu (i přes to, že ten je hotelový a turistický celý). Přiznám se, že v Tulumu jsme vzdaly i návštěvu archeologické zóny.

Naopak co bych vyzdvihla, tak je nedaleko Tulumu "uprostřed džungle" přírodní umělecké muzeum. Vyrazily jsme tam jeden den, když nám v Tulumu pršelo. Vstupné stálo asi 400 $ MXN, ale rozhodně to stálo za to. Při vstupu jsme absolvovaly očistný rituál a v prostorech se chodí bosky, aby člověk vnímal všemi smysly. Jsou tam zákoutí, kde se dá jen sedět a relaxovat, ležet, odpočívat, koukat... je to takové bludiště, ve kterém se rádi ztratíte a znovu najdete.

Další z míst, které bych doporučila je rozhodně Bacalar, řekla bych že je to spíš atmosférou taková vesnice, i přes to, že tam bylo dost cestovatelů, nejednalo se o typicky turistické místo. I tato "vesnice" má svoji historii, a byla údajně založena May a jeho historie sahá až do předkolumbovského období.

Bacalar leží u stejnojmenné laguny Bacalar. Jedná se o cca 50 km dlouhé a 2 km široké, sladkovodní průzračné jezero, kterému místní přezdívají "laguna de siete colores" - jezero sedmi barev. Barvu jezera ovlivňuje hloubka daného místa, sluneční světlo a bílý písek, kterým je pokryto celé dno.

Během celého dne je možné ke koupání využívat veřejné molo nebo si vyjet na projížďku lodí, která trvá asi 2,5 hodiny, zahrnuje pět různých lokalit jezera a stojí 300 $ MXN.

A protože jsem se tam pak znovu vracela, můžu říct, že moje dva nejhezčí zážitky byly ranní kayaking při východu slunce a pak kousek za vesnicí tzv. Los Rápidos. Los Rápidos je část laguny lemovaná stromatolity (je ale důležité zmínit, že se jedná o unikátní oblast výskytu těchto biochemických sedimentů a lidé by se jich neměli dotýkat ani na ně stoupat, aby nedocházelo zbytečně k jejich ničení) a mangrovými porosty, které tvoří jakýsi kanál, kde je zesílený proud v němž spočívá kouzlo návštěvy tohoto místa: v podstatě se jedná o proud vody, který vás odnese z jednoho místa do druhého (cca 500 m). Vstupné je 150 $ MXN, vezmete si vestu a jdete na věc.

Ráda bych taky neopomněla Cancún a Isla Mujeres. V Cancúnu jsem byla 2x jednou s holkama a jednou sama, pokaždé jsem bydlela "v centru" a na pláž dojížděla místní autobusovou linkou R1 (z Av. Tulum) a R2 (od Walmartu). O historickém centru se zde úplně mluvit nedá, ale je to centrum po mexicku, tudíž plné stánků s jídlem a čímkoliv dalším, hudby, tržnic a obchůdků. A to mě bavilo. Jednou jsme bydlely přes Airbnb a podruhé jsem byla v hostelu a obě varianty byly v pohodě, v docházkové vzdálenosti od ADO autobusové zastávky a blízko fajn kaváren. Cancún mi učaroval barvou karibského moře, a když jsem byla mimo "zona hotelera", tak i atmosférou.

Z Cancúnu. jsme jeden den vyrazily trajektem na ostrov Isla Mujeres, zpáteční jízdenka stála cca 600 $ MXN a jízda trvala 20 minut. Na ostrově, který je asi 8 km dlouhý a 2 km široký, jsme si půjčily kola a celý ho objely. Na jižním cípu ostrova se nachází maják a vyhlídka z nejjižnějšího bodu (vstupné na vyhlídkovou část asi 30 $ MXN), naopak na severním se nachází krásná písčitá pláž, ze které se dá pozorovat západ slunce. Při cestě tam nebo zpět je fajn zastavit se na duhových schodech, které jsou mezi mírnými kopečky skvělým osvěžením - to je teda spíše takové okýnko v barvách se zmrzlinou naproti schodům, kde nám slečna udělala osvěžující ledové frappé s vanilkovou zmrzlinou. Ale schody stojí taky za to.

Něco na co si dávat pozor?

Kromě základních bezpečnostních pravidel, že jako holky samy jsme se nějak výrazně pozdě netoulaly po městech nebo oblastech, které by mohly být rizikové, jsem žádné nebezpečí nezaznamenala. Dobré je dávat si na své věci pozor, asi tak jako všude. Nenosit s sebou pas (ale případně jen kopii), zbytek mít zamčen v pokoji/boxu na hostelu. Dávat si pozor na ceny v restauracích (jak jste si už určitě všimli, jejich znak měny je stejný jako u amerického dolaru, takže je potřeba odlišovat: $ MXN a $ USD. A taky se dívat na to, jak vám vrací zpět (stalo se nám ve Walmartu, že pokladní vracela míň než měla, i když to bylo na účtence jasně napsané, kolik měla vrátit), na tuto skutečnost nás upozorňoval i postarší milý britský pár, který stál u pokladny za námi

S vybíráním peněz z bankomatů jsme problém neměly, já používala svoji Revolutku, kam jsem si převedla vždycky jen potřebnou částku, kterou jsem chtěla vybrat (tu ještě online směnila na $ MXN) a pak vybírala rovnou mexické pessos. I s Revolutkou byl vždycky naúčtován nějaký poplatek - vyzkoušela jsem více bankomatů a částka se pohybovala od 80-170 $ MXN, nakonec jsem ale vyhledávala nejvíc bankomat Citibanamex, který si účtoval poplatek pouze 30 $ MXN.

Celkově se mi v Mexiku moc líbilo, dokázala bych tam strávit ještě klidně další měsíc nebo dva. Je tam spousta jiných míst a oblastí, které by stály za navštívení, ale ty si nechám na příště.

Do té doby si budu svoje měsíční dobrodružství připomínat zase jedním trvalým suvenýrem, který jsem si dovezla. A pokud jste četli některý z předchozích článků, asi už tušíte, co to je... :)