Blog

Barcelona

Poslední únorový víkend v roce 2022 jsem se vydala prozkoumat Barcelonu. Nebyla to moje první návštěva tohoto města, ale vzhledem k tomu, že poprvé jsem tady byla na jeden den před 12 lety a navíc ještě pod taktovkou CK, vzpomínky byly velmi matné. A tak jsem si chtěla vytvořit nové. Jak se mi to povedlo?

Na koupání to úplně nebylo, co Vám budu povídat. Ale i tak bylo počasí kolem 15°C, což ve srovnání s počasím v Praze, znamenalo rozhodně teplo. (ty nohy v moři jsem si stejně smočila) Do Barcelony jsem letěla přímým letem z Prahy 2h20min. Z letiště El Prat existuje několik možností, jak se dostat do centra, já zvolila Aerobus za 5,90 €, který mě odvezl až na Plaça de Catalunya, odkud jsem to měla pár minut pěšky do hostelu.

V Barceloně jsem strávila celkem 4 dny, první den jsem se šla jen tak projít a téměr obešla celé centrum. Začala jsem u Arc de Triomf, pokračovala přes Parc de la Cituadella, kde je běžné udělat si piknik, prohlédnout katalánský parlament nebo pokračovat do místní Zoo. Já ale zamířila přes Parc del Port Olímpic k soše Zlaté ryby (v katalánštině Peix Daurat) od kanadského architekta Franka Gehryho, která vznikla na počest pořádání Olympijských her v roce 1992 až na pláž Platja de la Barceloneta.

Na druhý den ráno jsem měla předem koupenou vstupenku do Sagrada Familia. Vstup do věží byl v té době kvůli covidovým opatřením ještě zavřený, takže za téměř 34 € jsem si prošla hlavní prostor katedrály od východu na západ (to poznáte podle barevných vitráží v oknech katedrály), ze severu na jih a během hodiny a půl jsem byla zase venku. Ke vstupence jsem si stáhla (anglického) audio průvodce formou aplikace a zaposlouchala se do informací. Nabitý mobil a sluchátka jsou důležitou součástí výbavy správného turisty!

Po prohlídce katedrály jsem měla sraz s Alenn, se kterou jsem se seznámila v hostelu a společně jsme vyrazily metrem na Montjuic. Slavné fontány vzhledem k ročnímu období zely prázdnotou, a tak slavný song natočený rovněž k příležitosti pořádání Olympijských her v roce 1992 od Freddieho Mercuryho a Monsterat Caballé jsme si symbolicky pustily přes youtube a krásu fontán si jen představovaly. Po vyjití schodů jsme si už jen užívaly výhled a živou hudbu, kterou zajišťoval místní postarší pán. Pak už jsme prošly jen olympijský park Anella Olympica a vydaly se zpět brázdit ulice centra a dát si churros.

Malý tip: na Montjuicu se nachází Národní muzeum katalánského umění, kde soboty a první neděle v měsíci jsou po 15. hodině zdarma. Večer jsme se znovu vrátily podívat se na osvětlenou Sagradu Familii, projít město a zažít noční La Ramblu.

Večer jsme se znovu vrátily podívat se na osvětlenou Sagradu Familii, projít město a zažít noční La Ramblu.

Ráno jsem se opět vydala po stopách Gaudího, tentokrát do Park Güell. Kousek od hostelu z autobusové zastávky Pg de Grácia - Aragó jezdí přímé linky č. 22 a 24 a cesta trvá cca 30 minut. Při čekání na autobus jsem obdivovala Casa Batló a cestou, po pravé straně jsme míjeli i Casa Milà.

Odpoledne jsme strávily v restauraci, kde jsme si daly sangrii a paellu pro tři (a i tak jsme ji ve třech nesnědly). A pak už jen do západu slunce užívaly relaxu na pláži, jako místní.

V den odletu jsem ještě stihla projít Barri Gótic, kde se nachází La Catedral, zastavit se v Mercat de la Boqueria a pak dojít až na zastávku Plaça d'Espaya. Já jsem měla dost času a tak mi nevadilo dojít až sem, z této zastávky jsem totiž jela na letiště městským autobusem č. 46, s nímž jedna cesta stojí 2,40 €. Já jsem ale využila ještě volných jízd na své jízdence T-casual, která má v sobě 10 jízd za cenu 11,35 € a je možné ji využít na MHD po Barceloně.